close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Opět jedna „Prodanka“

30. ledna 2013 v 18:44 | Kateřina Dostálová
Den 12. listopad roku 20012 patřil v Janáčkově divadle v Brně zase jednou Prodané nevěstě. Přesně v 19. hodin začala komická opera plná lásky, zpěvu, tance, peněz a lsti.

Nelehkého úkolu režie této inscenace se zhostil Ondřej Havelka, a nutno říci, že obstál se ctí.

Prodaná nevěsta byla v podání Janáčkova divadla pojata tradičně, přímo úměrně době, kdy její libreto vzešlo z pera Karla Sabiny, a kdy se ve Smetanově geniální hlavě zrodila hudba, kterou je v dnešní době stále ochotno poslouchat mnoho lidí.

A kdo se ještě nesetkal s jednou z nejhranějších českých oper, tomu ji trochu přiblížím:

Děj Prodané nevěsty nás přivádí na vesnickou slavnost, kde se všichni radují z nadcházejících svátků. Snad jen kromě Mařenky a jejího milého Jeníka, které trápí, že se má Mařenka nedobrovolně provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož má její otec, Krušina, dluh. Do vsi přijíždí dohazovač Kecal, který se snaží uplatit Jeníka 300 zlatými, aby se Mařenky vzdal. To ale Jeník odmítá, a nějakou dobu trvá na svém. Poté ale obrátí, a sepíše s Kecalem smlouvu, kde stojí, že si Mařenka může vzít pouze syna sedláka Míchy, a tím se smaže dluh jejích rodičů.
Mezitím se Mařenka setkává s Vaškem, kterého si podle rodičů má vzít. Vašek je ale značně prostoduchý, a navíc koktá. Mařenka mu řekne, ať si Krušinovic holku nebere, protože ho s ní nečeká nic dobrého. Vašek je ochoten vzít si kohokoliv jiného. Na to do vsi příjíždějí komedianti, a Vašek nachází štěstí v medvědí kůži.
Vyjde najevo, že Jeník je starší syn Míchův, a má nyní plné právo, vzít si Mařenku. Jeník s Mařenkou se radují, a s nimi i celá ves.

A radovalo se jistě i publikum, kterému se dostalo přesvědčivého výkonu herců a zpěváků Janáčkova divadla v čele s Pavlou Vykopalovou (Mařenka), která divákům svým procítěným a temperamentním projevem přiblížila Mařenčin nelehký úděl, a Alešem Brisceinem (Jeník), jehož sympatický projev za jeho kolegyní rozhodně nezaostal.
Krásný výkon podal také Zoltán Korda, představující Vaška, který oplýval prostoduchostí a nádherným koktáním. Krušinu ztvárnil Pavel Kamas, Krušinovu ženu Jitka Zerhauová, a Kecala Jiří Sulženko.

Sólisty a sbor bravurně doprovodil orchestr vedený taktovkou dirigenta Petra Vronského, a tak celkově přispěl k zábavné, lehce plynoucí podívané, odehrávající se na jevišti.
Vyzdvihnout si rozhodně zaslouží i provazochodec Ladislav Kaiser, který svůj výstup zvládl, naštěstí pro něj, s dechberoucí přesností ostříleného artisty.

Celé představení se odehrává ve změti barev obsažených v kostýmech, o které se postarala Alexandra Grusková, stejně jako o scénu, navozující příjemnou vesnickou náladu.

To všechno jsme mohli zhlédnout během celkem tří hodin, ve kterých je zahrnutá asi patnáctiminutová přestávka.
Příznivcům tekutého chleba doporučuji koupit si lístky do první řady. Pivo hraje v Prodané nevěstě velkou roli, ale herci nejsou lakomí, když budete vědět, kam si sednout, ochotně se s vámi rozdělí!
 

Harakiri Serje Tankiana

29. ledna 2013 v 18:11 | Blanka Kopečná
Arménský zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Serj Tankian zavítal do České republiky již potřetí. Tentokrát, 24. října 2012, představil publiku svoji novou desku Harakiri, ve které se soustředí na filozofická, politická, sociální i osobní témata. Společně se svou předkapelou, kalifornskou Vizou, vystoupil v pražské Lucerně.

Serj Tankian se proslavil zejména se svojí americko-arménskou metalovou kapelou System of a Down. Po velkém úspěchu se dal na sólovou dráhu, vydal alba Elect the Dead (několik let po vzniku Tankian vytvořil symfonickou verzi Elect the Dead Symphony), Imperfect Hamonies a již zmiňované Harakiri. Tankian je známý svým bojem za lepší životní prostředí a politickou aktivitou - je spoluzakladatelem Axis of Justice, hnutím bojujícím za sociální spravedlnost.

Kolem osmé hodiny večer odstartoval celý koncert. Nejprve vystoupila Viza - energická rocková kapela hrající napříč žánry: od alternativního metalu přes gypsy punk až po worldmusic (znatelný je v jejich hudbě především vliv Arménie a Řecka) a jejich poznávacím znamením je oud, arabský předchůdce loutny. Svým stylem připomínají Gogol Bordelo, jsou bezprostřední, sebevědomí a dle reakcí publika po koncertě se tu jednoznačně vyznamenali. Jejich představení bylo senzační, hráči si koncert skutečně užívali, zpěvák K'noup Tomopoulos působil na podiu velmi sebejistě a s lehkostí si podmanil dav. Podle mého názoru to byla skutečná trefa do černého, jak výběrem písní, tak i celkovým dojmem, který po sobě kapela zanechala.

Playlist zahrnoval většinu písní z jejich posledních dvou desek Made in Chernobyl (2010) a Carnivalia (2011) : Trans-Siberian Standoff, It´s All Wrong, Viktor, Viktor´s Sister, A Magic Ladder, Breakout the Violins, Alabama Song (Whisky Bar), My Mona Lisa, What If?, Fork in the Road a Carnivalia.

Po dlouhém čekání se zhruba kolem půl desáté objevil na scéně samotný Serj Tankian se svoji kapelou a společně zahájili písní Figure it out, čímž už od začátku přivedli své fanoušky doslova do varu, dále následovala Cornurcopia, úvodní skladba z Harakiri a pak o něco pomalejší Feed us z Tankianovy první desky Elect the Dead. Zazněla i velmi oblíbená Sky is over, Baby, Harakiri a depresivní Elect the Dead. Druhá polovina koncertu patřila spíše starším písničkám mezi nimiž zazněly Lie Lie Lie , Beethoven´s Cunt a Saving us. Při Ching Chime se na orientální melodii roztančila jak polovina Lucerny, tak i Serj, čímž vykouzlil úsměv snad všem přítomným.

Během koncertu pronesl několik pozdravů a poselství o lepším světě a spravedlnosti, což se vzhledem k jeho politickým a sociálním aktivitám dalo čekat, o to více byl jeho projev naléhavější a věrohodnější.

Závěrečnou písní se stala Empty Walls, kapela se rozloučila a odešla z podia. Po několika minutovém skandování davu o přídavek se pánové vrátili a zahráli Left of Centre a Aerials, skladbu, kterou Serj zpíval s kapelou System of a Down, čímž překvapil přítomné a potěšil především fanoušky "Systémů", kteří se přišli na Tankiana podívat spíše ze zvědavosti. Dokonalé zakončení večera.

Celý playlist: Figure It Out, Cornucopia, Feed Us, Sky Is Over, Baby, Butterfly, Harakiri, Elect The Dead, Occupied Tears, The Unthinking Majority, Honking Antelope, Ching Chime, Lie Lie Lie, Praise the Lord and Pass the Ammunition, Saving Us, Beethoven´s Cunt, Empty Walls, Left of Center a Aerials.

Koncert pořádaný v rámci Harakiri World Tour byl jedním slovem úžasný. Spousta kritiků tvrdí, že právě Harakiri je Tankianovou nejlepší deskou a taky že ano, od dob System of a Down je to jeho zcela jistě nejsilnější album. Výborný zvuk, skvělý výběr písní, uvolněná atmosféra. Serj odezpíval vše bez sebemenší chybičky, střihl si i výšky, za což sklidil můj obdiv. I přesto, že Lucerna takřka praskala ve švech a v sále se prakticky nedalo hnout, fanoušci zůstávali ohleduplní. Zásadním nedostatkem celého koncertu byly prostory Lucerny. Bohužel již po první třetině Tankianova vystoupení bylo v sále nedýchatelno, to ale přítomným nezkazilo parádní zážitek z celého večera. Pro mě osobně to byl nejlepší koncert, který jsem dosud navštívila.

Absolventský koncert Petry Kučerové a Heleny Macháčkové.

29. ledna 2013 v 14:57 | Ladislav Tyrner

V sobotu 13.10. jsem navštívil absolventský koncert Petry Kučerové a Heleny Macháčkové. Tyto studenky jsou absolventkami Akademie staré hudby, obor Hra na zobcovou flétnu, ze třídy Ilony Veselovské. Koncert se konal v sále budovy Ústavu hudebních věd na Janáčkově náměstí. Na programu se objevily jména nejslavnějších renesančních a barokních umělců.Většina skladeb byla hrána na altové flétny v dobovém ladění. Obě flétnistky velmi citlivě korepetovala K. Dubská. Pojďme si tedy říct, jak koncert probíhal.

Jako první skladba zazněla Fantazie d moll od německého skladatele vrcholného baroka G.F. Telemanna v provedení Heleny Macháčkové. Tento skladatel byl současníkem např. J.S.Bacha a G.F. Handela. Telemann působil většinu svého života v Hamburku. Tato sólová skladba bez doprovodu byla velice zajímavě provedená. Flétnistka ozdobila některé pasáže vlastními melodickými ozdobami. Technicky to bylo velice vydařené a zasněně zahrané.

Další skladbou na programu byla triosonáta Two in one upon a ground od anglického skladatele z období Baroka H. Purcella. Tato skladba se hraje ve složení dvou fléten a Cembala. V této skladbě se povedlo oběma absolventkám velice dobře navodit náladu starého anglického dvora. Dále také musím pochválit výbornou souhru s cembalem.

Technicky brilantní a zpěvná, tak působí Recercara Settima a Ottava od Španělského Renesančního skladatele D. Ortize. Tuto skladbu hrála flétnistka H. Macháčková na renasanční flétnu.

Dále zazněla Sonata n.1 od Barokního skladatele F. Manciniho, který celý život působil v Benátkách. Amoroso- jedná se o velice působivou část, která zajímavě vyjadřuje afekt nešťastné lásky. Velice zajímavé bylo vlastní diminuční zdobení, které podrhuje dramatičnost věty. Rychlá věta- Velice hezky zdobená a také velmi technicky náročná. Pomalá věta v tečkovaném rytmu působí smutně. Atmosféru v závěru odlehčuje allegro.

Po této skladbě následovala skadba Mr. Finger´s Ground od G. Fingera ze sbírky Division flute. Tento skladatel a gambista měl původ v Čechách, ale většinu života prožil v Londýně, Wroclawi a Mannheimu. Tuto skladbu hrála Helena Macháčková v doprovodu Kamily Dubské. Jedná se o variace na dané téma. Na této skladbě je zvlášť zajímavé jak v každé variaci převažuje jiný temperament a různá nálada.

Koncert měl původně pokračovat skladbou Spesso Vibra od A.Scarlattiho, ale z důvodu nemoci zpěvačky bylo číslo zrušeno.

Proto následovala skladba Faronell´s Ground od skladatele Faronella. Sólistkou byla . Tuto skladbu tvoří opět variace na jedno téma. Nejvíce se mi líbil slavnostní úvod a celkově energické provedení.

Po Faronell´s Groundu následovala Sonáta F dur BWV 1035 od jednoho z nejznámějších skladatelů Baroka, J.S. Bacha v provedení Heleny Macháčkové. Tato skladba měla čtyři části : Adagio, Allegro, Siciliana, Allegro. Velice precizně provedené. Po technické stránce není co vytknout.

Dle mého názoru se tento absolventský koncert velice vydařil. Obě absolventky předvedly naprosto profesionální výkony. U obou interpretek je patrný poučený přístup ke staré hudbě.

Kam dál

Reklama